ANA
Pohybově hudební performance.
Ano, ty dobře víš, že to co mi děláš, nesmíme
Moc dobře víš
Že to, co mi děláš, nesmíme
Poprvé, ženské šaty
Opravdu jsem to nechtěla
Ano, proč tě šíleně miluju?
~
Ana, japonsky díra, důlek, jáma, otvor – tedy něco, co je mezi.
Ana Jana chladna zrána. Ana s nohama v porcelánu.
Ana možná přijde, a možná ne.
Pohybově hudební performance, která přivádí na scénu to, na co zapomínáme, co schováváme, a čeho se bojíme.
Křehcí muži, silné ženy, a stereotypy se kterými si hrají. Kdo jsem já a kde jsou moje hranice? Proč jsou mi nějaké prožitky a emoce odepírány?
Inspirujeme se tradicemi reprezentace ženskosti, a to zejména v japonském divadle, kde jsou ženské postavy často ztvárňovány mužskými herci. Jako se herec obléká do kostýmu, můžeme se i my odít do ženskosti?
Režie: Jana Stárková
Performer: Ondřej Menoušek
Námět: Ondřej Menoušek
Hudba: Jakub Švejnar
Kostýmy: Anna Vohralíková
Dramaturgická konzultace: Jana Hadrbolcová













